Preventivní gynekologická prohlídka: jak často a co se dělá

Preventivní gynekologická prohlídka je jednoduchý způsob, jak včas zachytit změny, které se zatím nijak neprojevují. Hradí ji zdravotní pojišťovna a obvykle nezabere víc než čtvrt hodiny. Přesto ji řada žen odkládá, často proto, že se cítí zdravé. Právě u zdravých žen má ale velký smysl.

Jak často máte na prohlídku nárok

Nárok na preventivní gynekologickou prohlídku stanoví vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách (§ 7). Prohlídka se provádí poprvé v 15 letech a dále jednou ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců od té poslední. Horní věková hranice stanovena není. Na prohlídku máte nárok i po menopauze (přechodu), i když právě tehdy na ni mnohé ženy přestávají chodit.

Pokud na prohlídky dlouho nechodíte, může vám zdravotní pojišťovna mezi 25. a 70. rokem poslat písemnou pozvánku.

Co se na prohlídce děje

Základní obsah prohlídky je dán stejnou vyhláškou. Na ni navazují celostátní programy včasného záchytu nádorů, pro které se i v češtině vžilo slovo screening (čte se skrínink). Lékař nejprve aktualizuje anamnézu (přehled vašich dřívějších nemocí, léků a nemocí v rodině). Zeptá se na menstruaci, bolesti, výtok, krvácení mimo cyklus a na léky, které užíváte.

Následuje vlastní vyšetření:

• Pohled a vyšetření v zrcadlech – lékař prohlédne zevní rodidla, kůži a mízní uzliny v tříslech a pomocí gynekologických zrcadel (nástroj, který rozevře pochvu) i poševní stěny a děložní čípek. Součástí je zpravidla i kolposkopie (prohlédnutí čípku zvětšovacím přístrojem). U žen, které dosud nežily pohlavně, se vyšetření v zrcadlech neprovádí.
• Odběr z děložního čípku na cytologii – stěr buněk, který laboratoř zkoumá pod mikroskopem. Hledá předrakovinné změny, které lze v této fázi dobře léčit. Ve 35, 45 a 55 letech je součástí prohlídky navíc hrazený test na lidský papilomavirus (HPV), tedy virus, který stojí za téměř všemi nádory děložního čípku.
• Vyšetření pohmatem – lékař zhodnotí velikost a polohu dělohy a vaječníků. Při nejasném nálezu doplní ultrazvuk poševní sondou.
• Vyšetření prsů pohmatem – od 25 let u žen, v jejichž rodině se vyskytl nádor prsu nebo které mají jiné rizikové faktory; v praxi ho lékař nabídne i ostatním. Při první prohlídce vás lékař také naučí, jak si prsy vyšetřovat sama.

Pokud užíváte hormonální antikoncepci nebo hormonální substituční léčbu, lékař zpravidla změří i krevní tlak. Zvýšený tlak je jedním z důvodů, proč zejména kombinovaná hormonální antikoncepce nemusí být dál vhodná.

Vyšetření, která přibývají s věkem

Součástí prohlídky je i kontrola, zda chodíte na vyšetření včasného záchytu nádorů podle věku:

• Mamografie (rentgen prsů) – od 45 let jednou za dva roky, hrazeno pojišťovnou. Žádanku vystaví gynekolog nebo praktický lékař.
• Včasný záchyt nádorů tlustého střeva a konečníku – od 45 do 74 let, a to buď test na skryté krvácení ve stolici jednou za dva roky, nebo preventivní kolonoskopie (vyšetření střeva ohebnou kamerou) jednou za deset let. Žádanku dostanete u gynekologa i u praktického lékaře.

Všechna tato vyšetření hledají nemoc ve stadiu, kdy ještě nebolí a dobře se léčí. Proto se na ně chodí i tehdy, když vás nic netrápí.

Proč lékař před dalším předpisem hormonální léčby chce roční prohlídku

Hormonální antikoncepce i hormonální substituční léčba v menopauze jsou léky na předpis a lékař za jejich předepsání odpovídá. Tělo se v čase mění: může stoupnout krevní tlak, objevit se migréna s aurou (poruchy vidění či brnění před bolestí hlavy), přibýt nová nemoc nebo lék, který se s hormony nesnáší, nebo krvácení mimo cyklus. Světová zdravotnická organizace ve svých kritériích vhodnosti antikoncepce uvádí řadu stavů, při nichž zejména kombinovaná hormonální antikoncepce přestává být vhodná – a mnohé z nich se mohou objevit až v průběhu užívání. Britský odborný postup NICE (Národní institut pro zdraví a kvalitu péče) pro léčbu v menopauze doporučuje léčbu kontrolovat zpravidla jednou ročně.

Z toho plyne praktické pravidlo: lékař může odpovědně pokračovat v předepisování dlouhodobé hormonální léčby jen tehdy, když má aktuální informace o vašem zdravotním stavu. Roční prohlídka je způsob, jak je získat, a proto ji lékař před dalším předpisem zpravidla vyžaduje. Stejná zásada platí v ordinaci i při posuzování jakékoli žádosti o recept na dálku. Nové potíže, změna léčby nebo první nasazení léku vždy patří do ordinace.

Jak se objednat a co vzít s sebou

Stačí zavolat do ordinace svého registrujícího gynekologa a říci, že chcete preventivní prohlídku. Nemáte-li gynekologa, pomůže vám s hledáním zdravotní pojišťovna. Termín volte mimo menstruaci, stěr z čípku je pak přesnější.

S sebou vezměte:

• průkaz pojištěnce,
• seznam všech léků, které užíváte (včetně volně prodejných a doplňků stravy),
• zprávy od jiných lékařů z posledního roku, pokud nějaké máte,
• datum poslední menstruace nebo poznámku, kdy cyklus skončil.

Rozmyslete si také, na co se chcete zeptat: zda vám současná léčba vyhovuje a jaká vyšetření vás v dalších letech čekají. Řekněte lékaři i o kouření nebo nových bolestech hlavy – ovlivňují, zda pro vás hormonální léčba zůstává vhodná.

Co lze vyřídit na dálku a co patří k vašemu gynekologovi

Pokud jste prohlídku v posledním roce absolvovala a potřebujete pouze pokračovat v zavedené hormonální antikoncepci nebo hormonální substituční léčbě, lze o eRecept požádat na dálku přes službu Recept pro ženy; žádost posuzuje gynekolog a může ji nevyhovět. Za vyřízení žádosti se hradí 150 Kč, a to i v případě, že lékař recept nevystaví. Nové potíže, první nasazení léčby a preventivní prohlídky patří k vašemu gynekologovi osobně. Služba je doplňkem osobní péče, nikoli její náhradou.

Zdroje

• Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, § 7 (Zákony pro lidi)
• Preventivní prohlídky a vyšetření – ženy (VZP ČR: přehled hrazených prohlídek a vyšetření včasného záchytu nádorů)
• Program včasného záchytu rakoviny děložního hrdla: pro koho je určen (cervix.cz, ÚZIS ČR – Ústav zdravotnických informací a statistiky)
• NICE NG23: Menopause – diagnosis and management (britský Národní institut pro zdraví a kvalitu péče: menopauza – rozpoznání a léčba, aktualizace 2024)
• WHO: Medical eligibility criteria for contraceptive use, 5. vydání, 2015 (Světová zdravotnická organizace: zdravotní kritéria vhodnosti antikoncepce)